Aháá, takže konec dobrý ..a já se bál  Ale píšete pěkně 

Díky  U mě je konec vždycky dobrý 

Hezké... Já se občas zdržím. Jak říká známý, jsem "časový optimista". Ale nic zásadního jsem snad nepromeškal. A nebo o tom nevím.

Časový optimista - pěkné, i když mě takoví lidé dohání k šílenství... 

Nikdy nevíte. I zpoždění vám může do života přinést něco nového, třeba lásku, ve správný čas na správném místě, znáte to  To už za zmeškání obchodní schůzky stojí, že? 

...nádhera ségra,....dodnes vidím ten výraz v Tvých očích a už se ho asi nezbavím. Jo taxikář si to fakt užil, tahle historka mu u pivka vydržela fakt na dlouho

A mamku by ti mohl závidět leckterý vojenský stratég

Bratře, ty chodíš na pivo s taxíkářema?! Co jsme si řekli o těch pochybných kamarádech...? 

a na pobrezi Baltu celou dobu zatazeno a hnusne, ne? Ja tak byl ve Warnemunde u Rostocku, za 14 dni jsme meli jen 1 den pekne a to ten po prijezdu, vyrazili jsme na plaz a jak na potvoru byly vsechny v okoli FKK (nudisticke).....celkem sok pro mladeho pionyra kor kdyz v okoli byli sami duchodci

Ha há, taky jsem tenkrát byla ve Warnemünde! Celou dobu svítilo slunko, ale moře bylo jako led... Na nudapláž nás nevzali, němečtí soudruzi asi chtěli chránit morální čistotu nás zkažených andílků 

Moc krásné, Tino!

Díky 

hezký, to mi připomělo jak mi jednou uletělo letadlo (bylo mi 18 a měla jsem letět Praha - Ostrava). Bohužel už jsem ho nechytila, ale naštěstí v socialistickém zřízení mi hodná paní vyměnila letenku na druhý den ráno a zadarmo ale doma byl i tak celkem cirkus

Jak to tenkrát šlo, že? A dnes takový ofuky...

budík mám v hlavě a málokdy mě zklame, i když pro jistotu ho mám u postele. ale jednou o prázdninách na střední, když jsem chodil na brigádu jsem se uprostřed noci vzbudil s utkvělou představou, že musím do práce. že je venku černá mě mě nějak nezarazilo. potom totální okno, kaorát si pamatuju, že jsem potom stál v koupelně, napůl oblečený a koukám na hodinky, kdy bylo pár minut po půlnoci. potom si zase nepamatuju nic a ráno jsem se v šest normálně vzbudil

 Dobrý! Já zas jednou, když jsem pracovala v kasinu, procitla v pološeru, na analogovém budíku čtvrt na osm... Jéžišmarjá, od půl osmé sloužím, honem!: Punčošky, smoking, mejkap, lodičky, prostě plná polní, a úprk do kasina! Samozřejmě bylo čtvrt na osm ráno, ochranka se výborně pobavila :)))

Interně, paní Tino, kolikrát pan řidič cestou porušil dopravní předpisy? Jmenovitě nejvyšší povolenou rychlost, zákaz předjíždění na plné čáře, zákaz jízdy po chodníku a skrze dětské pískoviště, atd., atd... Ne, ne, nic neříkejte, já to raději nechci slyšet!

 Božíčku, Jaroušku, jak to mám vědět? Bylo mi čtrnáct a přeci víte, že řidičák jsem si udělala až v osmatřiceti... Ale zdálo se mi, že jel STRAŠNĚ POMALU!!! 

Představte si to kopyto, jako jsem já, kterému nikdy v životě neujel autobus, vlak, loď nebo letadlo. A to ještě není všechno, nikdy jsem ani nepřišel pozdě do práce. Letos mi bude už 70 a budu muset něco důležitého zmeškat, abych se stal normálním. Mám pro to dvě vysvětlení, vždycky jsem si vybral předposlední spoj a nikdy se mi nezasekl budík.

Chraň vás pánbů to zvrtat! Jste naprosté unikum, ovšem rozhodně v kladném smyslu! Máte můj obdiv 

Ď!