Když uvnitř pořád prší…

Znáte ten pocit? Může nastat i uprostřed horkého léta. V duši se vám spustí liják a vy, protože nejste meteorolog, nedokážete odhadnout, jak dlouho bude trvat. Jen moknete a moknete…

Průšvih je, že člověk, kterého právě bičuje déšť a kterému chladnou končetiny, není ve stavu zjistit, kudy mu vlastně dovnitř prší. V hlavě má zmatek, nerozezná vikýř od díry ve střeše, staví kbelíky na špatná místa a protože to nepomáhá, propadá dalšímu zoufalství.

I já jsem nedávno uvnitř pršela o 106. Už jsem v sobě měla takové záplavy, že se v nich dělaly víry, ve kterých jsem se málem utopila. Nevěděla jsem, kde je nahoře a kde dole, co je pravda a co iluze, a zda ještě pro mě venku svítí slunce…

Nejhorší je, že se člověk za své „zataženo, vytrvalý déšť“ stydí. Má strach ho ukázat ostatním a říct si o deštník. „Ty pršíš? Tak pa, ozvi se, až se ti vyčasí…“ je odpověď, které se bojíme. A proto navenek záříme a vysíláme paprsky, a jen ti nejcitlivější z citlivých poznají, že se hřejí v umělém solárku a ne na pravém slunci. A o to hůř nám je.

Naštěstí citlivých majitelů deštníků běhá po světě stále dost a někdy se objeví ve chvíli, kdy je vůbec nečekáme, nebo se vyklubou z někoho, od koho to nečekáme. Dokonce toho, před kým se svůj liják snažíme tajit nejvíc. Ale jsou tu! Pro mě to byla kamarádka Štěpánka, pak se přidal někdo další a… ochranný faktor do pohotovostní polohy, přátelé, ať si v mých dnešních paprscích nespálíte nos! ;)

Mám milou přítelkyni, která momentálně prší. A hodně. O mých podzimních přeháňkách věděla a já doufám, že jsem pro ni důkaz, že nic netrvá věčně – ani ten nejvytrvalejší déšť. Chce to jen udělat tu nejtěžší věc na světě: Ukázat svůj smutek. Ale ještě se mi nestalo, aby nikdo nepřispěchal na pomoc.

Nebuď smutná, kočičko. Odpočívej, jak jen to jde. Věř svým dětem a nestyď se před nimi upustit pár slz – pomůžou ti tím nejkouzelnějším způsobem. Ukaž svou zranitelnost svému milému, aby si vzpomněl, že jsi pořád ta křehká dívka, vzal tě do náručí a sejmul z tebe starosti, a ono se zase vyčasí, uvidíš. A já se pak zas budu hřát v tvých paprscích.

Mám tě ráda i kdyby ti trakaře padaly a myslím na tebe ;)